Vedle Thana stál velekněz oděný ve zlaté róbě odrážející sluneční paprsky. Vypadal jako laskavý muž. Thanos si připadal osamělejší než kdy jindy. Nejraději by ho chytil za ruku, odvedl stranou a zeptal se ho: Co děláš, když si nejsi jistý, jestli někam patříš?
To si ale nemohl dovolit.
Thana netížila jen nervozita ze svatby. Bylo toho mnohem víc. Například to, že na něj stále spoléhali rebelové z Haylonu. Očekávali, že jim pomůže osvobodit Impérium. S touhle myšlenkou mu hlavou projel i záblesk odhodlání, protože on jim pomůže. Ať to bude stát cokoli. Přesto ale teď stál v síni plné nepřátel.
Dalším důvodem k obavám byl fakt, že tu byl Lucious. Stál v rohu, celý zahalený v královském purpuru a stříbře a pomrkával na obsluhující dívky. Thanos bojoval sám se sebou, chtěl se sebrat a Lucia na místě zardousit holýma rukama.
A pak se objevila myšlenka, které se nedokázal zbavit:
Ceres.
Myšlenka, která s sebou nesla osten bolesti, kterou cítil dokonce i teď. Bodala ho na hrudi. Stále ještě se nedokázal smířit s tím, že Ceres byla pryč, mrtvá. Že zmizela s vězeňskou lodí, zatímco on byl na Haylonu. Tohle pomyšlení ho málem uvrhlo zpět do temnoty, která se ho zmocnila, když si vyslechl zprávu o Ceresině smrti.
Z ní ho vytrhla Stephania. Byla pro něj světlem na konci tunelu. Jediná osoba v Delosu, díky které dokázal najít alespoň kousek štěstí ve chvíli, kdy už chtěl všechno skoncovat. Když si nedokázal představit, co si počne bez Ceres.
Ne že by Stephanii nemiloval, to ano. Skutečně se do ní zamiloval. Ale přesto nedokázal zapomenout na Ceres. Bylo to, jako by v srdci cítil lásku k oběma dívkám. Sám nechápal, jak je to možné. Proč mu Ceres vstoupila do života jen proto, aby z něj hned zase odešla? Proč mu Stephania vstoupila do života právě v okamžiku, ve kterém do něj vstoupila? Přišla k němu Ceres proto, aby mu pomohla přijmout Stephanii? Nebo mezi těmi dívkami nebyla vůbec žádná souvislost?
Ozvala se hudba. Thanos se otočil a srdce se mu rozbušilo, když spatřil Stephanii, jak za zvuku lyry vchází do síně. Čím víc se k němu blížila, tím prudčeji mu bušilo srdce. Osazenstvo síně povstalo. Stephania kráčela kupředu ve společnosti družiček, které rozhazovaly okvětní plátky růží a zvonily zlatými zvonečky, aby zahnaly smůlu. Měla na sobě čistě bílé elegantní šaty, díky kterým vypadala, jako by byla celá místnost vytvořena k jejímu obrazu. Stephaniiny vlasy kryla síťka s vpletenými květy a posázená diamanty. Tvář jí skrýval závoj prošitý stříbrnou nití, která přidržovala safíry stejného odstínu, jako měly oči pod ním.
Thanos cítil, jak se jeho strach rozpouští a odplouvá pryč.
Sledoval ji, jak se k němu blíží, a měl přitom dojem, jako by skrz síň spíš proplouvala, než procházela. Zastavila se přímo před ním a Thanos jí nadzdvihl závoj, aby si ji mohl prohlédnout.
Zastavil se mu dech. Vždy byla krásná, ale dnes vypadala tak nádherně, že Thanos téměř nemohl uvěřit tomu, že je skutečná. Ohromeně na ni zíral tak dlouho, že málem přeslechl velekněze, který zahájil obřad.
„Bohové nás obdařili mnoha slavnostmi a obřady, na kterých můžeme obdivovat jejich slávu,“ pronesl velekněz. „Svatba je však z nich všech nejsvatější, neboť nebýt svatby, nebylo by pokračování lidského rodu. Tato svatba je obzvlášť významná, neboť se jedná o svazek mezi dvěma vznešenými lidmi naší říše. Současně je to také svazek mezi mladým mužem a mladou ženou, kteří se vzájemně hluboce milují, a jejichž radost by měla najít místo v srdcích nás všech.“
Odmlčel se, aby ostatní mohli vstřebat jeho slova.
„Princi Thane, nabídneš svoji ruku, aby byla svázána s touto ženou po zbytek časů? Budeš ji milovat a ctít a spojíš s ní svůj osud, dokud vás bohové nerozdělí?“
Dříve by váhal, ale teď ne. Natáhl ruku dlaní vzhůru k veleknězi. „Ano.“
„A ty, lady Stephanie,“ pokračoval velekněz, „nabídneš svoji ruku, aby byla svázána s tímto mužem po zbytek časů? Budeš ho milovat a ctít a spojíš s ním svůj osud, dokud vás bohové nerozdělí?“
Stephaniin úsměv byl tím nejkrásnějším, co kdy Thanos viděl. Položila svoji dlaň na jeho. „Ano.“
Velekněz přes jejich ruce položil pruh čistě bílého plátna a pak ho kolem jejich spojených rukou ovinul.
„Spojeni sňatkem jste teď jedno tělo a jedna duše, jedna rodina,“ pronesl velekněz. „Ať jste spolu navěky šťastni. Můžete se políbit.“
Thana nemusel dvakrát pobízet. Kvůli ruce připoutané ke Stephanii byl trochu neohrabaný, ale to už patřilo ke svatebním oslavám a podařilo se mu s tím vypořádat. Thanos znovu okusil Stephaniiny rty a alespoň pro tu chvíli dokázal zapomenout na všechny strasti světa a prostě jen být s ní. Stephaniin dotek dokonce zatlačil do pozadí i myšlenky na Ceres.
Kouzlo okamžiku samozřejmě pokazil Lucious.
„No, jsem rád, že to máme za sebou,“ prohlásil do ztichlé síně. „Můžeme se začít bavit? Potřebuji se napít!“
***
Pokud byl svatební obřad honosný, byla následující hostina doslova velkolepá. Tak velkolepá, až Thanos uvažoval, jak drahá asi musela být. Odhadoval, že musela stát minimálně polovinu zisku z nedávných nájezdů, možná dokonce i víc. Thanos věděl, že král a královna hostinu zaplatili proto, aby ukázali, jak moc jsou spokojení s jeho rozhodnutím. Kolik rodin ve městě by se z toho ale mohlo najíst?
Když se Thanos rozhlédl, viděl artisty a tanečníky, hudebníky a žongléry, jak baví skupinky šlechticů. Urozené dámy a pánové tančili ve vířících kruzích, zatímco jídlo se podávalo všude kolem. Thanovi to připadalo, jako by mezi davem protékaly řeky, na jejichž hladině plulo nekonečné množství koláčků, ovoce, ústřic a lahodných dezertů.
Všude bylo samozřejmě obrovské množství vína, a čím déle oslava trvala, tím byla divočejší. Tanec se zrychloval, tanečníci střídali tanečnice rychleji, než dokázal Thanos sledovat. Král a královna, stejně jako někteří starší šlechticové a šlechtičny, už byli unavení, a tak opustili sál. Pro ostatní to bylo znamení, že mohou odhodit i poslední zábrany.
Stephanii zrovna protáčeli v kole v tradičním rozlučkovém tanci, při kterém nevěsta rychle střídala všechny mladé tanečníky v místnosti, než nakonec skončí v rukách ženicha – Thana. Oficiálně tak nevěsta ukazovala, jak je spokojená se svým rozhodnutím zříct se všech ostatních mužů. Neoficiálně to byla šance pro přítomné mladíky, aby se předvedli před přihlížejícími urozenými dívkami.
K Thanovu překvapení se Lucious rozlučkového tance nezúčastnil. Napůl totiž očekával, že se Lucious pokusí provést nějakou hloupost, jako třeba políbit Stephanii. I když v porovnání s tím, že chtěl nechat Thana zabít, by to vlastně nic nebylo.
Místo tance se Lucious pyšným krokem odebral k Thanovi, prodíral se davem se svojí obvyklou arogancí a v ruce přitom svíral křišťálový pohár plný nejlepšího vína. Thanos se při pohledu na něj snažil objevit jakýkoli podobný rys. Oba byli královi potomci, ale nezdálo se, že by Thanos byl Luciovi jakkoli podobný.
„Jaká nádherná svatba,“ pronesl Lucious. „Je tu všechno, co mám rád: skvělé jídlo, ještě lepší víno a spousta mladých sloužících, které si vychutnám později.“
„Hleď si svého, Lucie,“ pronesl Thanos.
„Mám lepší nápad,“ kontroval Lucious. „Co kdybychom se oba chvíli dívali na tu tvoji překrásnou nevěstu, jak přelétá mezi tolika mladými muži? A vzhledem k tomu, že jde o Stephanii, mohli bychom se třeba sázet a hádat, se kterým z nich se už vyspala.“
Thanos zaťal ruce v pěst. „Jsi tu, jen abys provokoval? Protože pokud ano, můžu tě klidně vyprovodit.“
Luciův úsměv se ještě víc rozšířil. „A jakpak by to asi vypadalo? Kdyby ses ty pokoušel vyhodit následníka trůnu ze své svatby? To by nebylo moc dobré.“